Věra Marková - fotografie koní a života kolem nich

Autorský kalendář koní na rok 2011

je vzpomínkou na mé cestování a fotografování v roce 2010. Vybrat jen 12 fotek z té letošní úrody byl velmi těžký úkol. Byli jste všichni báječní, byla pro mě čest fotit vaše koně a ráda vás všechny zas v příštím roce uvidím.

Jenže, kalendárium má jen 12 stran. Kdo v kalendáři není, ať se na mě nezlobí.

Titulka patří Rainovi, frískému hřebci ze stáje Ssam v České Bříze. Zde jsem tento rok fotila nejvíckrát a měla jsem zde letos největší štěstí na světlo. Alice i Michal mi vždy vytvořili báječné podmínky k focení a jejich koně byli perfektními modely. Fríse Raina, Eelca R a pinta Árese najdete i na stranách července, října a listopadu.

Leden zaujímá můj stálý model Joris. Je na fotce v pro něj nezvyklé pozici vyhazování, o to je tato fotka cennější. Joris se radši předvádí v pomalých vznosných chodech než aby se někam hnal, nebo se nedej bože plašil, ale při lednovém focení řádil jak divoký mustang.

Únorová fotka je z Ranče u Soudného potoka. QH hřebec „Lonďa“ doslova trpěl, když jsme při putování po ranči jeho výběh míjeli bez povšimnutí a věnovali se všem koním, jen jemu ne. Schválně jsem si ho nechala na konec. Když jsme konečně vstoupili i do jeho výběhu, tak se nás Lonďa snažil pohybem, výrazem i zvířeným sněhem přesvědčit, že bylo zbytečné celý den lítat po ranči, když nejlepší model je přece on. A měl pravdu.

Březnová fotka jako jediná nevznikla tento rok, ale je vzpomínkou na jednu velkou letošní událost, a to MS haflingů v Ebbsu. Pro mě byl největší hvězdou Nordtirol, on a jeho potomci. Nejkrásnějším světovým haflingem se sice nestal, ale když nastoupil Nordtirol na ebbské kolbiště a doprovázelo ho 63 jeho potomků, to byl pro mě jeden z nejsilnějších zážitků roku.

Dubnová fotka je fotkou srdeční. Vždy mě potěší, když najdu ve stájích staré koně, kteří tu spokojeně dožívají a jsou tu vážení pro svoje dřívější zásluhy. Takovým příkladem je i 21letá A 1/1 klisna „Pessi“ Lucky a Petra ze Stožic. Je až dojemné, když Pessi fotím, jak si uvědomuje, že je opět na chvilku středem pozornosti a začne „pózovat pro dav“. Snad při focení vzpomíná na svá dostihová léta.

Květen a září zachycuje (doufám) pohodu koní na Ranči 28. Orion se ráchá v louži, které se dřív nechtěl ani dotknout kopýtkem a Hadija si užívá na pastvinách role mámy a tety ve stádě klisen s hříbaty. Letos jsem u Bořánků profotila, proseděla a proposlouchala hodně času a byla to paráda. To jsou holt ty jižní Čechy.

Červen – to je můj letošní nečekaný, ale o to víc překvapující model. Klisnička bavorského teplokrevníka. Dokonalá manekýnka mě ve svých necelých 4 měsících úplně dostala svým šarmem, pohybem, grimasami. Už teď se těším na focení příští rok.

Srpen, to bylo další překvapení. Jsem trochu skeptická, když jedu někam fotit poprvé. O to víc mě pak potěší, když na místě najdu fajn lidi a jejich spokojené koně. Tak jako je Spike. K této fotce patří i příběh o světle. Od začátku focení pršelo a už to vypadalo, že se tento večer slunce neukáže. A pak se na obzoru roztrhly mraky a výsledné světlo vidíte na srpnové fotce.

A poslední, prosincová fotka. Zuzka a její ČT klisna Rozárka. Obě dvě si dokonale rozumí a důvěřují jedna druhé. Proto také mohla vzniknout taková fotka, jako je Rozárka ve volnosti v brodu potoka. Zuzka na bezpečných místech koně pustí na volno a je na koni, kam si půjde. A Rozárka si to namířila rovnou do potoka a vůbec jí nevadilo, že je 5 stupňů pod nulou.

Kalendář si tisknu pro sebe pro své potěšení. Ale pokud vás zaujal natolik, že byste ho chtěli mít doma, tak si ho můžete objednat. Kalendář je ve velikosti 30x42 cm (A3), výroba stojí 300Kč. Na objednání použijte kontaktní tabulku v odkazu „kontakt“. Napište vaše jméno a adresu, kam mám kalendář poslat. A hlavně, kolik kalendářů chcete. :-)